O zmrdech zelených a nejen o nich.
Citace z Vítejte na Zemi – multimediální ročenky životního prostředí :
Předběžná opatrnost
„Lze-li vzhledem k okolnostem předpokládat, že hrozí nebezpečí
nevratného nebo závažného poškození životního prostředí, nesmějí
být pochybnosti, zda k takovému poškození skutečně dojde, důvodem pro
odklad opatření, jež mají poškození zabránit. To znamená, že je třeba
učinit veškerá opatření, aby se zabránilo možným negativním vlivům
určité činnost, ačkoli není vždy k dispozici dostatek přesných a
nepochybných údajů dokazujících, že taková činnost negativní vliv na
životní prostředí skutečně mít bude.“
Pokud nevěříte vlastním očím, když čtete výše uvedený text, jste
jím zřejmě stejně konsternováni jako já.
Ano, lze li vzhledem k okolnostem předpokládat… jsou
jakákoliv opatření a jakékoliv náklady, nutné k odvrácení tohoto
hypotetického nebezpečí bezodkladně vynaložitelné bez ohledu na možné
pochybnosti! Být zainteresovaný v průmyslu zelené loby budu OSN, které je
autorem této normy, líbat nohy a vzývat je jako ochranného boha zeleného
mamonu.
Než jsem si přečetl svrchu uvedenou normu, jsem slovní spojení vědecký koncesus nechápal, protože jsem si naivně myslel, že princip Popperovy břitvy je všeobecně uznávanou metodou vědecké práce. Pro připomenutí znění slavné poučky Karla Raimunda Poppera je: Vědecké teorie jsou ověřitelné. Ověřitelné teorie je možné na základě ověřovacího postupu zamítnout (a nahradit teoriemi jinými). To je ovšem s principem předběžné opatrnosti v příkrém rozporu.
A jak si stojí ve světle Popperovy břitvy „vědecký koncesus“? Je možné testovat tvrzení, které je založeno na společném mínění skupiny lidí, označujících se za vědce? Ano je, samozřejmě. Je však možné toto tvrzení vyvrátit? I když se podaří získat nový, jiný a diametrálně odlišný „vědecký koncesus“ tak ne. Tvrzení na základě vědeckého koncensu je tedy nevyvratitelné a tudíž se nejedná o vědeckou teorii. Můžeme hovořit o názoru skupiny lidí (chcete-li vědců), přesvědčení, náboženství, chcete-li.
Jako příklad si vezměme globální oteplování (dále GO) a přijměme jako pracovní hypotézu, že se země otepluje.
Jako důkaz našeho tvrzení budiž například dopis 255 elitních vědců z americké Akademie věd tak, jak je uváděn v na blogu Romana Polacha . Což je myslím i velice hezký případ vědeckého koncesu 255 elitních vědců z americké Akademie věd. Že nevíte o koho jde ponechme zatím stranou.
Podstatou tohoto vědeckého koncensu totiž je, že současné globální oteplování je prokázaný fakt a je způsobeno člověkem. Důkazem má být asi známý (a mnohokrát zpochybněný) „hokejkový graf“, ke kterému se ztratila vstupní data a tudíž ho není možné ověřit.
Proto, třeba za použití výzkumů z Antarktidy , se tedy pokusíme teorii GO vyvrátit. A skutečně, teorie GO vykazuje zjistitelné rozdíly ve srovnání s experimentálními daty. Za normálních okolností by bylo třeba teorii GO revidovat tak, aby souhlasila s experimenty. V případě GO však stačí vědecký koncesus 255 elitních vědců z americké Akademie věd pro potvrzení GO aby se, na základě principu předběžné opatrnosti, začala přijímat opatření, jež mají poškození zabránit. Třeba zákaz „edisonových žárovek“ v EU, nebo fotovoltaický boom v Česku a větrníkový v Německu.
A co s podílem člověka na GO? Zde není třeba břitva páně Poppera, stačí tentýž nástroj páně Occama (františkán William z Ockhamu (1287–1347) jakožto princip logické úspornosti. Entia non sunt multiplicanda praeter necessitatem- Entity se nemají zmnožovat více, než je nutné. Stačí uvažovat přírodní vlivy a to především vliv pohybu Země ve vesmírném prostoru, polohu vůči Slunci a vliv Slunce samotného a popřípadě i kosmického zážření jako dostatečné vysvětlení všech klimatických změn, v celé historii Země. A tyto klimatické změny byly daleko dramatičtější než nyní. Člověka do nich zahrnovati netřeba.
Pominu-li tedy, že princip předběžné opatrnosti nahrává panikářům a vyšinutým jedincům k realizaci jejich paranoidních vizí je nejhorším důsledkem to, že stává pavědecká metoda „vědeckého koncensu“ všeobecně přijímanou metodou „dokazování“ „vědeckých“ teorií.
Důsledky můžeme vidět již nyní. připadá mě, že v posledních letech západní civilizace ztrácí jiskru a evropská ekonomika, věda a výzkum stagnuje. Pokud je něco ještě unikátní (LHC v CERN třeba), hned se dostane sluchu panikářům, kteří jsou sice naprosto neznalí problematiky, ale o to více „předběžně opatrní“. Některé směry vědeckého zkoumání jsou v rámci „předběžné opatrnosti“ tabu, jiné preferované směry jsou zase typickými slepými uličkami, jakkoliv je to možná dobře míněno.
A co horšího, hloupneme. Nejsme schopni porozumět psanému textu. Naše obzory jsou díky internetu a globální dostupnosti informací prakticky neomezené, ale my nedokážeme (možná i zákonitě) s tímto informačním boomem pracovat a rozlišit podstatné od nepodstatného, pravdu od mystifikace a lži. Stále více lidí věří bulváru a bere informace z něho za jedinou ověřenou pravdu, protože se to přece píše v novinách a viděli to v televizi. Ve světle tohoto, mě zjištění, že mnoho evropanů je přesvědčeno, že elektřina vzniká v zásuvce ve zdi a k čemu je tedy třeba elektráren, ani příliš nepřekvapuje.
A závěr? Není optimistický. Myslím si skutečně, že se nacházíme na sestupné spirále. A pokud budeme slepě věřit závěrům „vědeckých koncensů“, řídit se „principem předběžné opatrnosti“ a nechat ohlupovat naše děti třeba takovýma píčovinama , tak naše civilizace tak, jak ji známe končí. A dobře nám tak.
15 duben 2011, 15:21 Autor:Aleš Dobrovolný
Líbil se vám tento článek? Pošlete odkaz na:
Tweet
Nebo pošlete sponzorskou SMS.