AD Blog

Za prvé si myslím, že poslední rok žiji v permanentní předvolební kampani a to díky šílenému úsilí ČSSD a jejich lídra Paroubka o volební vítězství. Což je docela únavné. A vidět Paroubkův obličej na 99% bilboardů je dehonestující. Negativní kampaň napříč politickými stranami je vedena také docela sprostě. ČSSD se uchyluje pravidelně k demagogii a ke lžím. Tolik moje dojmy z kampaně obecně.

A do toho ještě hospodářská krize. Ta ještě neodezněla. A Řecko není jediným státem ohroženým bankrotem. I když ne akutně, ale docela reálně jsme to i my. A pokud budeme dále prožírat svoji budoucnost (nedávno schválený mateřský příspěvek) se možnost stane realitou stejně jistě jako, že slunce svítí. Ve stát, kde více než 50% občanů má nárokovou nějakou dávku od státu nelze čekat jiný konec.
Aby toho nebylo málo, docela reálně hrozí i takové nepříjemnosti jako je hyperinflace. Blbost? EU totiž schválila obří „pomoc“ státům, kterým hrozí bankrot, tuším kolem 800 miliard EUR. A kde se na to vezme? Tím, že začnou šetřit státy jako je Německo či Francie, nebo další státy eurozóny nebo celé EU? Ale kdeže. Nejjednodušším je natisknout nové peníze (stejně nejsou kryté ani zlatem, ani něčím jiným) a zárodek hyperinflace je tady! Dalšími možnými spouštěcími mechanismy je vnitřní dluh USA a Čína, která by se rozhodla zbavit svých dolarových rezerv.

TOP 09 – tedy Kalousek konkrétně, rozeslal všem občanům složenku na 121 000,– Kč. I když si o této akci myslím svoje, je pravdou, že šok, některým občanům pomohl alespoň procitnout ze snu. V souvislosti s touto akcí se zvedla vlna hlasů, tvrdících, že státní dluh oni nezavinili a tudíž nic platit nebudou. Omyl přátelé, ta peníze jsme prožrali všichni, jeden vedle druhého. Tak držte huby!

Co je ovšem největší tragédií je ideové vyprázdnění kampaně. Nejmarkantnější je to v ČSSD (KSČM pomíjím, tam nejsou ideje žádné, tam jde jen a pouze o koryta). ČSSD zaměnila pojmy spravedlnost a soucit, za pojmy jako je nárok a dávka. Fakt, že zrušení 30 Kč u doktora a pivo za 2 Kč a ohánění se „obyčejným“ člověkem (co to bohajeho je?) dokáže přesvědčit velkou část mých spoluobčanů, aby volili tuto, v současnosti ideově prázdnou stranu, mě naplňuje zoufalstvím.

Takže koho budu volit? Nevím, zatím to mám takto (výběr ze stran, které považuji za schopné vstoupit do příštího parlamentu):

Takže se uvidíme příští týden 28.5 a 29.5 2010 u voleb.