AD Blog

Každý hloubavý člověk se zarazí, přečte-li si pojem vědecký konsensus. Pojem konsensus je poměrně jasný, latinsky to znamená souhlas. Takže prostým překladem dospějeme k: vědeckému souhlasu. Co to však znamená? Já si troufám tvrdit, že buď nic, anebo nějakou kulišárnu. Nevěříte? Pokusím se vysvětlit.

Pokud chcete dokázat nějakou teorii musíte snést oponenturu ostatních. A snést také základní myšlenku, že teorie platí jen a pouze do té doby, než se objeví nějaká fakta vaši teorii vyvracející. Pak se musí vědecká teorie buď přehodnotit a nebo zavrhnout.

Pokud ovšem chcete prosadit něco, co z podstaty věci teorií není (viz „Popperova břitva“ ) lze správně a s úspěchem využít konsensus. Vhodné je to například pro definice programovacích a značkovacích jazyků jako je HTML, PHP, CSS, JacvaScript a třeba SQL. Zde by to bez většinového souhlasu prostě nešlo. Stejně tak i v politice, právní vědě a tak podobně.

Pokud je prosazováno něco, co si osobuje právo být nazýváno teorií a jako důkaz je uváděn především vědecký konsensus a ostatní podpůrné důkazy jsou spíše slabé (nechci rovnou psát žádné, nebo zfalšované), je zapotřebí velmi zbystřit a nenechat se opít rohlíkem.

Ano, vím, že mnohdy vedou k prosazování takto velmi pochybných teorií velmi ušlechtilé důvody například:

• jaderná zima (snaha o získání argumentů k odvrácení jaderné války);
• škodlivost pasivního kouření (kdo by chtěl smrdět jako přeplněný popelník).

Nicméně obecně lze říct, že snaha protlačovat teorie na základě jen a pouze konsensu (a to i vědeckého) je obecně cestou do pekel. Chcete příklady? Máte je mít:

• V jisté době byl vědeckým konsensem obecně přijímaná teorie o tom, že středem vesmíru je Země. Pan Giordano Bruno by mohl vyprávět, jaké to je nesouhlasit s „vědeckým konsensem“.
• „Vědeckým konsensem“ byla jako příčina „horečky omladic“ zavržena teorie přenosu mrtvolného jedu z pitevny na rodičky nemytými rukama lékařů. Doktor Ignác Fülöp Semmelweis, který tento fakt prakticky prokázal, byl svými kolegy dohnán až k sebevraždě.
• I když se to nenazývá „vědeckým konsensem“ je pěkným příkladem také Saganova rovnice popisující procento výskytu mimozemských civilizací ve vesmíru. Za každé číslo té rovnice můžete doplnit pravděpodobnost jakou si vymyslíte, takže i výsledek je takový, jaký se nám právě hodí. A vypadá to „vědecky“, neboť dosazuje do obecně přijímané rovnice, že? Ta rovnice vypadá následovně:
• N=R * x fp x ne x fl x fi x fc x L
  • N = Počet komunikativních civilizací
  • R * = Rychlost tvorby vhodných hvězd (hvězdy jako naše Slunce)
  • f_p = Počet těchto hvězd, které mají planety. (Aktuální průzkumy naznačují, že planetární systémy mohou být společné pro hvězdy stejné jako Slunce)
  • n_e = Počet světů podobných Zemi na planetární systém
  • f_l = Podíl těch planet podobných Zemi, kde se život skutečně vyvinul
  • f_i = Podíl planet s živými organismy, na kterých se vyvinula inteligence
  • f_c = Podíl komunikativních civilizací (ty, u nichž se vyvinuly elektromagnetické komunikační technologie)
  • L = Životnost komunikativních civilizací

Určitě tušíte, kam směřuji, ano mluvím o globálním oteplování a argumentu aktivistů, kteří se právě vědeckým konsensem zaštiťují.

Aby bylo jasno:

• Nevím a neumím určit, zda se země otepluje, či ochlazuje, čili nic.
• Nevím ani, zda se blíží doba ledová. Ale snaha znovu „oživit člověka neandrtálského“ by tomu i docela nasvědčovala.
• Nevím a neumím určit, zda se koncentrace CO₂ zvyšuje, snižuje, stagnuje nebo osciluje kolem nějaké hodnoty.
• Nevím a neumím určit, zda hlavní vliv na nějaké změny klimatu má změna koncentrace CO₂, nebo vodní páry, nebo změna aktivity slunce a nebo nějaké další kombinace čistě přírodních příčin.
• Nevím a neumím určit, zda činnost člověka má na změny počasí nějaký vliv.

A aby bylo úplně jasno:

• Vím však, že veškeré podané důkazy o které se opírá IPCC jsou spíše velmi slabé a nebojím se říci i nevěrohodné a zmatečné. A to je velmi mírně řečeno. V této souvislosti si zapamatujeme novou konstantu „AAM“ („Alternative Analysis Method“), která je zřejmě formálně shodná s českou ATV („Aby To Vyšlo“).
• Vím však, že prognózy čehokoliv na dobu za 50 nebo i 300 let a zvláště ohledně počasí jsou asi stejně vypovídající jako věštby z Delf svého času.
• Vím však, že jediným důkazem, kterým je při každém nově se vynořivším se průseru zavírána kritikům huba, je „vědecký konsensus“.
• A když už argumenty dojdou zcela, začne se mluvit něco o tom, že přece takováto preventivní opatření alespoň neškodí. Ale nikdo nenastolí otázku kolik to stojí a kdo to zaplatí.
• Šéf IPCC Rajendra K. Pachauri (jinak železniční inženýr a také akcionář společnosti TATA – v klimatologii vzdělaný asi stejně jako já, nebo All Gore) je osobně zainteresovaný na „ekologickém průmyslu“ . O Alu Goreovi nemluvě. A o MeanBearPig“ už jenom pššt.
• Granty jsou přednostně uvolňovány na projekty řešící globální oteplování, takže by bylo mimořádně trapné, kdyby výsledkem výzkumu placeného z takto poskytnutého grantu bylo, že se nic neotepluje. Hlavně s výhledem na výši grantů budoucích.
• Každý jiný názor, než ten, který zastává část vědců spřažená „vědeckým konsensem“ je potlačovaný a zesměšňovaný.
• Není tedy divu, že výsledek „zelené politiky“ je zatím dost tristní:
  • s emisními povolenkami se vesele kšeftuje (jaký to má vliv na celosvětovou produkci CO2 – žádný);
  • biopaliva jsou spíše neekologická a pro zlost, nemluvě o tom, že pěstování rostlin pro výrobu lihu a bionafty ubírá na prostoru pro pěstování potravin pro výživu lidí;
  • fotovoltaické a větrné elektrárny vyrábí elektriku kdy chtějí, ne kdy je potřeba;
  • „ekologické“ požadavky brzdí rozvoj nejchudších oblastí zvláště v Africe;
  • „ekologické“ požadavky umožňují chudším státům úspěšně vydírat ty bohatší (přičemž penězovod nekončí u nejchudších, ale na kontech jejich bossů);
  • a počasí si stejně dělá co chce.

Na závěr bych rád odcitoval nedávno zemřelého spisovatele Michaela Crichtona: „Pokud někdo hovoří o vědeckém konsensu, držím si pevně peněženku“.