AD Blog

Začátkem roku, poté co vzpamatujeme z vánočního šílenství a silvestrovské kocoviny, není špatné se nechat pohoupat v tónech pěkné muziky. Takže 6.1 jsem vyrazil do Památníku Alfonsa Muchy v Ivančicích na koncert dámského vokálního uskupení Siren. Výborný koncert, jehož, nebojím se říct, fenomenální úspěch podtrhla i neobvykle velká účast diváků (odhadem >90 lidí = fullhouse).

Siren je seskupení sedmi mladých dam nějakým způsobem spjatých s oslavanskou uměleckou školou, které umí opravdu dobře zpívat. Ostatně je představím na ne zrovna moc povedené fotce. Ale snaha nerušit ostatní a neblýskat bleskem se podepsala na kvalitě:

Ale to nasazení a zápal tam vidět jednoznačně je!

Z bohatého programu bych vyzdvihl, ovšem bez nároku nějak hanět ostatní (líbilo se mě to všechno) následující skladby, které na mě nějak zapůsobily:

• Třešničky s doprovodem kytary a hosty (chlapecký + mužský hlas), to vám byla taková síla, že mě to až hrklo slzy do očí. A to si o sobě myslím, že jsem cynik cynická.
• Tradicionál od Jiřího Tichoty a Spiritual kvintetu Šlapej dál, bez komentáře.
• El haderach, toto taky no-comment.
• Only You s přenádherným doprovodem na violoncello, kruci to má tak nádherný sametový zvuk a k tomu ty zpívající ženské, no prostě zážitek.
• Dudy z Edinburgu pokud by někdo chtěl říct, že se ty holky neumí odvázat, ať mu ten jeho prolhaný jazyk zmodrá.
• I sing, you sing krásná, těžká na interpretaci a přitom jako pírko lehounce plynoucí skladba.
• Ja – Da jazzová klasika v podání ženského septeta mě překvapila, jak svěže dokáže znít.
• Zulu song Siyahamba, která také koncert zakončila.

Závěrem, tož co dodat. Poděkovat Siren za skutečně skvělý koncert. Poděkovat KICu, za organizaci koncertu. Pozvat vás všechny na další vystoupení Siren. Já půjdu určitě.