AD Blog

Nebojte, neotočil jsem a nezačal s evangelizací HTML, XHTML nebo XML. Jenom chci říct, že některé standardy, byť jsou už tak trošku zaprášené, by se dodržovat měly.

Víte například, že doménové jméno se může skládat z:

• znaků malé abecedy bez diakritiky (snahy o internaciona­lizaci doménových jmén IDN /Internationalized Domain Names/ znám a děsím se jí)
• čísel 0–9
• znaku „-“ (mínus)
• znak „.“ tvoří hierarchii jednotlivých úrovní doménového jména
• neměla by začínat a končit znakem „-“
• minimální délka je 2 znaky, maximální je 256 znaků – podle RFC 1034 (12/1987)

Za TLD jsou povoleny i jiné znaky.

No, a co se stane když se tím nebudu řídit? V případě domény 2. řádu se ji asi nepodaří zaregistrovat. Ale doména 3. řádu, kterou si tvoříme sami,už není imunní vůči lidové tvořivosti. Takže například doména 3.řádu nejsem_standar­dni.adobrovol­ny.net je odporující standardu (znak „_“ není povolený) a přesto může existovat a dokonce docela dobře fungovat.

V čem je tedy problém? Nestandardní jméno domény v IE (potvrzeno v IE6 a IE7) způsobí, že IE odmítne z nestandardní adresy přijímat cookies a proměnné seassion. A to v případě, že námi zvolený systém autentizace používá cookies a nebo sessions znamená, že se musíme přihlašovat při každé změně zobrazované stránky. To v lepším případě. V horším dojde k nefunkčnosti celé aplikace a to pouze v IE, ve FF Opeře atd. to funguje.

Řešením je vyhnout se nestandardním doménovým jménům.

Pozor, nejedná se o problém příjmu session proměných pro weby využívajících frameset (viz Microsoft Article ID: 323752 ).