AD Blog

Michaila Bulgakova 15. května 1891 – 10. března 1940 jsem sobě objevil během studií na Gymnáziu Jana Blahoslava v Ivančicích, kde na něho upozornila moje tehdejší učitelka ruštiny paní Prudká. Román „Mistr a Markéta“ jsem přečetl na jeden zátah. Skvělé. Od té doby jsem knihu neodložil, byla se mnou na vojně i při mém dlouhodobějším pobytu v nemocnici před třinácti léty.

Příběh knihy je podáván ve třech rovinách. Hořce komediální popisující příchod satana pod krycím jménem Wolland do Moskvy třicátých let minulého století. V rovině tragické romance o lásce mezi Mistrem a jeho vyvolenou Markétou a osudech Mistrova románu o Pilátu Pontském (Pontius Pilatus). A konečně v rovině metafyzické o posledních hodinách Ježíše Krista a mučivého rozhodování páteho prokurátora Judeje, jezdce zlatého kopí, Piláta Pontského.

Bláznivá feérie produkovaná ďáblovou svitou (Wollandův tajemník Korovjev, kocour Kňour, kruťas Azazzelo a v neposlední řadě krásná upírka Hela) dovádí čtenáře k poznání toho, že ve zkažené době době nezbývá ďáblovi nic jiného, než konat dobro… .

Příběh Mistra a Markéty ale není jen vyvádění naschválů tehdejším mocným, je to i hluboce filozofické dílo o odpovědnosti člověka vůči svému svědomí, o nutnosti se postavit proti zlu, o čisté, všemocné lásce, o síle odpuštění a síle víry, že vše dobře dopadne.

Z dalších děl Michaila Bulgakova bych jmenoval ještě:

• Bílá garda – román o době revoluční a těsně porevoluční v Rusku, pohledem, tak říkajíc z druhé strany, než byl obvyklý u sovětských spisovatelů
• Zápisky mladého lékaře – autobiografické dílko
• Dny Turbinových – divadelní dramatizace Bilé gardy
• Divadelní román – skvěle napsaná kritika stalinského útlaku
• spousta povídek za všechny třeba Psí srdce

A abych nezapoměl, jedním ze stěžejních Bulgakovových děl je Život pana Moliéra. Životní příběh umělce, kterého zničí jeho vlastní tvorba a neschopnost podřídit ji přání mocných. Moliérův osud a osud jeho hry Tartuffe jako by se odrazil v životě právě Michaila Bulgakova a peripetií knihy Mistr a Markéta.

Bulgakov umírá v roce 1940, ještě na smrtelné posteli diktuje poslední kapitoly této knihy. Mistr a Markéta ale vychází v Sovětském svazu až v období „tání“ po kritickém projevu Chruščova na XX sjezdu KSSS někdy kolem roku 1965 časopisecky. V Česku potom poprvé vychází v roce 1968 (toto vydání mám), potom až někdy kolem 1987, tak se té knihy komunisté báli.

Kniha se stala světoznámou, inspiraci se netají takové osobnosti současné literatury jako Salman Rushdie. Kniha také sloužila jako inspirace k písni Roling Stones „Sympathy for the Devil“, nebo Perl Jam – „Pilatus“. Nicméně, kniha úspěšně vzdoruje pokusům o zfilmování. Asi nejlépe dopadl ten český, kde Piláta hrál vynikajícím způsobem pan Zdeněk Munzar. Jednalo se však pouze o příběh Ješua Ha-Nocri a Piláta, nikoliv o celý příběh knihy. O zfilmování se pokusili i polští filmaři, ale, i přes skvělé herecké obsazení, z toho vznikl nekoukatelný čtyř dílný a téměř osmihodinový film.

Dobří lidé, ponořte se i vy do kouzelného světa, kde se prochází hřmotným krokem pod sloupořadím Hérodova paláce pátý prokurátor Judeje, jezdec zlatého kopí, Pilát Pontský!