AD Blog

Před nedávnem mě rozesmutnila zpráva, že zemřel můj oblíbený polský spisovatel Stanislav Lem. Vynikající spisovatel. První knížkou od něho, kterou jsem četl byl Nepřemožitelný, to mi bylo 12 let a byl jsem tím úplně uchvácený. Během let se mi ta knížka ztratila a asi před dvěma roky jsem ji objevil v antikvariátě v Moravském Krumlově. Hned jsem ji znova koupil. A opět se zaujetím a chutí přečetl.

Od Lema jsem přečetl téměř všechno, s výjimkou Summa technologaie, která, pokud je mi známo česky dosud nevyšla a polský originál se mě nepodařilo sehnat. Což mě dosud rmoutí.

Podle mě nejlepší a nejskvělejší Lemovou knihou je Solaris (2× zfilmováno, lepší, a to ve všech směrech, je zpracování od režiséra Tarkovského z roku 1972. Vnímat tenhle film v původním znění /rusky/ je na prosto transcedentní zážitek).

Z knížek, které vlastním, bych ještě vzpomenul:

• Futurologický kongres -povídky s hrdinou a vypravěčem Ijonem Tichým, obvzlášte povedená je 21. cesta. Dovolím si volně citovat ze závěru kapitoly: Non Agam. Nejen Non serviam, ale také : Nebudu jednat. Nebudu, protože mohu jednat najisto a dosáhnout tak všeho, čeho budu chtít. Kéž by si to přečetli někteří naši politici, kteří se nestydí obracet se o pomoc při prohlasování svých více, či méně stupidních zákonů, na KSČ(m).
• Pánův hlas – sbírka vynikajících povídek, zvlášť titulní povídka je opravdu síla
• Příběhy pilota Pirxe – povídky s jednotící Pirxovou postavou
• Kyberiáda – sympaticky ulítlé povídání o robotech
• Mír na zemi – další román s Ijonem Tichým, tentokrát po provedené lobotomii
• Dokonalá prázdnota/ Golem XIV – další vynikající sbírka textů. Dokonalá prázdnota jsou recenze na neexistující knihy, a ty nápady tam jsou skvělé! A Golem XIV je až filosofický text o člověku z pohledu počítače s inteligencí nebetyčně přesahující tu člověčí.

V nějaké povídce autor uvádí, že příběhy Ijona Tichého nepíše Ijon Tichý, ale zařízení LEM (Lunar Emmiting Module z Apolla 11), takový je prostě Lem.

Kompletnější informace o Stanislavu Lemovi na Wikipedii