AD Blog

Tuto sérii článků jsem napsal z toho důvodu, že si mnoho lidí myslí, že databáze je něco podobného excelovské tabulce vytvořené pomocí programu Access. A co hůře, tito lidé mají většinou rozhodovací pravomoc a cokoliv co neodpovídá jejich představám, od ďábla jest.

Dalším důvodem je článek Radka Hulána ve kterém uvádí svérázné desatero pravidel pro enormní zvýšení návštěvnosti. Nemusím se všemi body souhlasit, nicméně jedno pravidlo má jasnou platnost. Bez kvalitního obsahu nemá web smysl, dalo by se parafrázovat:

Musíte nabízet hodnoty. Samozřejmě jenom provokacemi by se Váš web dlouho neuživil. Provokace, řízené, jsou jen občasným prostředkem jak na Váš web přitáhnout masy nových čtenářů. Těmto čtenářům je potřeba po každé masivní reklamní provokaci nabídnout pár vysoce odborných článků, aby se Váš statut Boha utvrdil. Prostě je nutné to vhodně mixovat a každou chvíli s něčím novým překvapit. Takovéto hodnotné články mají ještě větší čtenost než ty provokační, desítky tisíc čtenářů, nicméně, bez těch provokačních by Váš web nikdo neznal, a Vy byste nemohl veřejně exhibovat.

Napsat stručně, co je to databáze, asi nelze. Dříve se používal, podle mého názoru, lepší název: databanka – banka dat, neboli něco jako kartotéka, určitý upořádaný soubor informací (dat). Databáze v může mít, obecně, podobu samostatných dokumentů s informačním obsahem uložených v elektronické formě někde na HDD, CD nebo, pro mě, za mně na magnetických páscích. Výhodou tohoto řešení je, že se dá použít kdekoliv a kdykoliv, zřejmou nevýhodou je obtížné vyhledávání požadovaných informací. Proto vznikly první databázové systémy (systémy pro práci s daty) založené na programovacích jazycích speciálně určených pro tuto činnost (třeba Cobol). Časem se objevily programové balíky, které nabízely relativní komfort práce s daty a správy databází jako byly v prostředí DOS: Dbase, Foxpro a další. V souvislosti s rozšířením PC do kanceláří a později domácností se dostaly databázové systémy, tak říkajíc, až na Váš pracovní stůl.

Vlastně každý program pro podporu logistiky podniku, MIS, seznamu kontaktů, telefonů a emailů ukládá data do vlastní databáze.

Dnes mají uživatelé PC k dispozici také několik samostatných databázových nástrojů. V MS Office je to známý ACCESS. V Open Office od verze 2 je to OpenOffice.orgBase. Mimo tyto velké kancelářské balíky jsou k dispozici databázové systémy MySQL, PostgreSQL, FireBird, SQLite pod licencí GNU, nebo profesionální (rozuměj placené) systémy ORACLE, MS SQL, SYBASE, Caché a mnoho jiných. I přes velký sortiment se dnes dá říct, že všechny databázové systémy (určitě to platí pro relační databáze) používají pro práci s daty dotazovací jazyk SQL .

Vzhledem k tomu, že předpokládám, že čtenářem tohoto nebude špičkový IT odborník, ale běžný uživatel , který si potřebuje uložit, spravovat a vyhledávat nějaká data. I proto jsou zde postupy a uváděné příklady zaměřené na relační databázové systémy a objektové databáze jako Caché jsou ponechány stranou.

Pokud nevíte, co je to relační databáze, nebo jiný použitý pojem, připravil jsem pro Vás malý databázový slovníček:

Výklad pojmů:

• datová základna – soubor všech uložených uživatelských dat v databázi, odráží určitý výsek reality popsaný uloženými daty
• fyzická nezávislost dat – oddělení způsobu fyzického uložení dat na paměťovém médiu od způsobu práce s nimi
• databázový stroj – softwarový prostředek pro manipulaci s daty
• databázová tabulka/entita – dva názvy pro základní stavební kámen databáze: tabulky. Jsou to jednoduché tabulky (podobné těm co znáte třeba z Excelu) tvořené v prvním řádku hlavičkou a v dalších řádcích jsou obsažena vlastní data.
• sloupec/atribut tabulky – dva názvy pro základní stavební kámen tabulky: atributy. Jsou to sloupce tabulky, které mají v záhlaví jednoznačný název sloupce a v dalších řádcích je vlastní obsah
• jednoznačný identifikátor řádku tabulky – jedinečné označení řádku, může to být jeden sloupec tabulky, nebo několik sloupců tabulky, v předem daném pořadí. Obvykle se však používá jednoznačné číslo s přírůstkem +1, některé systémy automaticky zajistí i neopakovatelnost tohoto čísla v rámci tabulky
• index – pod tímto pojmem se skrývá dodatečná informace uložená v databázi o třídění sloupců a nebo skupin sloupců v tabulce, slouží pro zefektivnění a urychlení vyhledávání informací v databázi
• primární klíč – je to nejjednodušší možný jednoznačný identifikátor řádku tabulky
• cizí klíč – zprostředkovává relační vztah mezi tabulkami. Obvykle je cizí klíč v nadřazené tabulce primárním klíčem druhé (podřízené) tabulky spojené relací.
• relace – vztahy mezi tabulkami
• relační vztah (relace) 1:1 – je to vztah kdy jednomu záznamu v první tabulce odpovídá pouze jeden (a nebo žádný) záznam v tabulce druhé. Příkladem může být obec->adresa obecního úřadu
• relační vztah (relace) 1:n – je to vztah kdy jednomu záznamu v první tabulce odpovídá několik (a nebo žádný) záznamů v tabulce druhé. Příkladem může být čtenář->vypůjčené knihy
• relační vztah (relace) m:n – je to vztah kdy několika záznamům v první tabulce odpovídá několik (a nebo žádný) záznamů v tabulce druhé. Příkladem může být poplatník->typ poplatku
• “self“ relace – je to vztah mezi záznamy v rámci jedné tabulky
• Integrita (konsistence) dat – fakt, že data popisují reálný stav skutečnosti
• Referenční integrita – nastavení takových opatření aby v případě výmazu, nebo změny v nadřazené tabulce se tyto změny promítly i v tabulkách podřízených.

Pokud Vás úvodní díl zaujal, můžete si do příštího pokračování nainstalovat na svoje PC MySQL. Nevíte jak? Tady je návod . Autorem tohoto vysoce odborného článku není nikdo jiný, než v úvodu zmiňovaný, Radek Hulán.